Depresivní pásmo
Cos čekala?!
Už je to tady
tlumí mi to dech
svíjí mě to v křeč
dusí racionality
tlačí to zad
drásá jako svrab
mokvá a hnisá
jako v botě kámen
jako v zadku osina
pod nehtem tříska
za třičkem vlasssss
šlasssss
pryč...
Bez tvaru!
Hodilas mě za hlavu,
skrčila jak popsaný list,
zůstala jsem ležet,
na trávě na blátě,
sama skrčená počmáraná...
Kapka za kapkou,
stéká po papíru,
vpíjí se, protékají skrz,
mažou a rozpíjí...
Bezbranná, zlomená
vlhká od slz
zbyla tu hromádka buničiny bez tvaru...
Zdánlivě povrchové poranění
Bolí, to bolí, to bolí!
A nic už nezahojí...
Už je to dávno,
skoro rok...
Bodlas mě do prsou!
Cítím ten hrot,
Byla to rána,
kůže, škára,
maso, krev,
žebro, prásk a křeč!
Tupé poranění srdce:
Autonehody,
kontaktní sporty,
nenaplněné vztahy.
Způsobeno prudkým nárazem na sternum
volantem,
pukem, míčkem,
odmítnutím.
Postižený padne, často má tendenci povstat, ale zhroutí se zpět a zůstane ležet.